Logo

Volejte !

+420 733 174 820

Daň dědická, kterou upravuje zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Jedná se o přechod majetku v důsledku smrti.


  • Poplatník


Poplatníkem daně dědické je dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část ze závěti, ze zákona nebo z obou těchto právních důvodů podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, jímž bylo řízení o dědictví skončeno.

  • Předmět daně


Předmětem daně dědické je nabytí majetku děděním.

Majetkem pro účely daně dědické jsou :

  1. věci nemovité, byty a nebytové prostory (dále jen „nemovitosti“),
  2. věci movité, cenné papíry, peněžní prostředky v české a cizí měně, pohledávky, majetková práva a jiné majetkové hodnoty (dále jen „movitý majetek“).


Z nemovitostí, které se nacházejí na území České republiky (dále jen „tuzemsko“), se vybere daň bez ohledu na státní občanství nebo bydliště zůstavitele; z nemovitostí, které se nacházejí v cizině, se daň nevybírá (pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak).

Jestliže zůstavitel v době své smrti :

  1. byl občanem České republiky a měl trvalý pobyt v tuzemsku, vybírá se daň z celého jeho movitého majetku bez ohledu na to, zda se tento majetek nachází v tuzemsku nebo v cizině,
  2. byl občanem České republiky a neměl trvalý pobyt v tuzemsku, vybírá se daň z jeho movitého majetku, který se nachází v tuzemsku,
  3. nebyl občanem České republiky, vybírá se daň z jeho movitého majetku, který se nachází v tuzemsku,


pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak.

  • Základ daně


Základem daně dědické je cena majetku (určená v dědickém řízení) nabytého jednotlivým dědicem snížená o :

  1. prokázané dluhy zůstavitele, které na dědice přešly zůstavitelovou smrtí,
  2. cenu majetku osvobozeného podle tohoto zákona od daně dědické,
  3. přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele,
  4. odměnu a hotové výdaje notáře pověřeného soudem k úkonům v řízení o dědictví a cenu jiných povinností uložených v řízení o dědictví,
  5. dědickou dávku prokazatelně zaplacenou jinému státu z nabytí majetku děděním v cizině, je-li tento majetek též předmětem daně dědické v tuzemsku.


Položky podle bodů 1), 3), 4) a 5) se odečtou ve výši odpovídající poměru jím zděděného majetku, který není od daně osvobozen, k celkové hodnotě majetku nabytého jednotlivým dědicem. Výše těchto dluhů se vypočte na celé Kč bez zaokrouhlení. Cena jiných povinností podle bodu 4) vážících se jen k určité části dědictví se odečte pouze od této části dědictví.
Cena majetku nabytého na základě dodatečného projednání dědictví se sčítá s cenou majetku nabytého v dřívějším dědickém řízení. Pro odčitatelné položky platí výše uvedené odstavce § 4. Pokud byla daň dědická z nabytí majetku v původním dědickém řízení již vyměřena, započítá se na daň vyměřenou ze základu daně z celkově nabytého majetku.

  • Osvobození od daně


Od daně dědické je osvobozeno nabytí majetku děděním, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v I. a II. skupině
. Od daně dědické je za podmínek dále uvedených osvobozeno nabytí :

  1. movitých věcí osobní potřeby u fyzických osob, pokud tyto věci po dobu 1 roku před nabytím nebyly součástí obchodního majetku zůstavitele, jakož i podílů dědiců vyplácených z tohoto majetku a podílů odvozených ze společného jmění manželů zaniklého v důsledku úmrtí jednoho z nich, pokud cena tohoto majetku nepřevyšuje u osob III. skupiny 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. Daň se vybere jen z té části ceny movitých věcí nebo podílu na těchto věcech nabývaných každým nabyvatelem, která převyšuje uvedené částky,
  2. vkladů na účtech u bank a poboček zahraničních bank působících na území České republiky (s výjimkou vkladů na účtech zřízených pro podnikatelské účely), peněžních prostředků v české nebo cizí měně a cenných papírů v tuzemsku, jakož i podílů dědiců vyplácených z tohoto majetku a podílů odvozených ze společného jmění manželů zaniklého v důsledku úmrtí jednoho z nich, pokud úhrnná částka všech těchto hodnot nepřevyšuje u osob III. skupiny 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. Daň se vybere jen z té části movitého majetku nebo podílu na tomto majetku nabývaného každým nabyvatelem, která převyšuje uvedené částky,
  3. částek, které se podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením stávají předmětem dědictví.

 

  • Rozdělení osob do skupin I. až III.


Pro výpočet daně z převodu nemovitostí jsou osoby roztříděny do tří skupin. Rozdělení vychází ze vztahu poplatníka k převodci.

SkupinaOsoby patřící do skupiny
I. příbuzní v řadě přímé a manželé
II. příbuzní v řadě pobočné (sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety); manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osoby, které s dárcem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na dárce.
III. ostatní právnické a fyzické osoby


Třetí skupina (III):

Základ daně (Kč)Výše daně
oddo
0 1 000 000 7%
1 000 000 2 000 000 70.000Kč a 9% ze základu přesahujícího 1 mil. Kč
2 000 000 5 000 000 160.000Kč a 12% ze základu přesahujícího 2 mil. Kč
5 000 000 7 000 000 520.000Kč a 15% ze základu přesahujícího 5 mil. Kč
7 000 0000 10 000 000 820.000Kč a 18% ze základu přesahujícího 7 mil. Kč
10 000 000 20 000 000 1.360.000Kč a 21% ze základu přesahujícího 10 mil. Kč
20 000 000 30 000 000 3.460.000Kč a 25% ze základu přesahujícího 20 mil. Kč
30 000 000 40 000 000 5.960.000Kč a 30% ze základu přesahujícího 30 mil. Kč
40 000 000 50 000 000 8.960.000Kč a 35% ze základu přesahujícího 40 mil. Kč
50 000 000 a více 12.460.000Kč a 40% ze základu přesahujícího 50 mil. Kč

Daň se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

  • Poplatek soudnímu komisaři (notáři)


Při dědickém řízení je nutné také počítat s takzvanou odměnou notáři, který vyřizuje dědické řízení.
Odměna notáře za úkony v dědickém řízení se řídí zák. č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) a vyhl. č. 196/2001 Sb. o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví.
Notáři náleží odměna, náhrada za promeškaný čas a náhrada hotových výdajů. Je-li notář plátce daně z přidané hodnoty (DPH), rovněž částka odpovídající této dani.
Základem odměny notáře jako soudního komisaře za úkony provedené v řízení o dědictví, je obvyklá cena zůstavitelova majetku, který se stal předmětem řízení o dědictví. Provádí-li se řízení o dědictví o zůstavitelově majetku, který se objevil po právní moci usnesení, jímž bylo původní řízení skončeno, je základem odměny notáře jako soudního komisaře za úkony provedené v tomto řízení obvyklá cena tohoto majetku (§ 12 vyhl. č. 196/2001 Sb.)

Odměna činí:

Základ odměnySazba
z prvních 100 000 Kč základu 2,0 %
přebývající částky až do 500 000 Kč základu 1,2 %
z přebývající částky až do 1 000 000 Kč základu 0,9 %
z přebývající částky až do 3 000 000 Kč základu 0,5 %
z přebývající částky až do 20 000 000 Kč základu 0,1 %


Částka nad 20 000 000 Kč se do základu nezapočítává.
Odměna činí nejméně 600 Kč.

Odměnu notáře může soud přiměřeně zvýšit, nejvýše však o 100 %, pokud úkony notáře v řízení o dědictví byly mimořádně obtížné nebo časově náročné, zejména provedením více nezbytných jednání ve věci, provedením úkonů na místě samém, provedením likvidace dědictví nebo použitím cizího práva nebo jazyka (§ 14 vyhl. č. 196/2001 Sb.).
Notář má nárok na náhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s prováděním úkonů. Hotovými výdaji jsou zejména soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy, fotokopie a náhrady nákladů na vložení či získání dat z centrálních informačních systémů (§ 16 vyhl. č. 196/2001 Sb.).
Notář se může se žadatelem dohodnout na paušální částce jako úhradě veškerých nebo některých hotových výdajů, jejichž vynaložení se předpokládá v souvislosti s prováděním úkonu. Žadatel pak nemůže požadovat při vyúčtování specifikaci těchto hotových výdajů a notář nemůže požadovat náhradu těch hotových výdajů, o něž byla dohodnutá paušální částka překročena, pokud se nedohodnou jinak (§ 17 vyhl. č. 196/2001 Sb.).
Náhrada za promeškaný čas náleží notáři při úkonech, prováděných na jiném místě než v kanceláři notáře nebo v místě konání jeho úředních dnů, za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět a za čas strávený čekáním na provedení úkonu z důvodů na straně žadatele. Náhrada činí 50 Kč za každou započatou čtvrthodinu (§ 20 vyhl. č. 196/2001 Sb.).